Autor | Příspěvky |
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 11.01.2009 14:01:34
Určitě, Honzo, je to tak. Nejhorší je, že nestačí vědět
jen kde jaký tón je na harmonice a jak se hraje, ale kde
je pak i v dané melodii v konkrétní tónině.
A tím, jak přibývají ony křížky a béčka v jednotliých
tóninách, tak strmě nahoru pak také stoupá obtížnost
hraní v takových tóninách.
Já se zatím snažím zpaměti pohybovat v rozsahu tónin do
tří křížků a tří béček, což představuje 7 tónin z 12,
nepočítám-li "pohodlnou" Cis dur s registrem,
ale i tak toho mám plné zuby.
|
Honza uživatel 82 příspěvků |
Vloženo 10.01.2009 14:18:20
Nu zkratka i u chromatiky je nanejviyse vhodne nebo skoro
nutne presne vedet, kde je jaky ton. Sam tuto znalost u
chromatiky zatim pozbyvam, nicmene vicero stejnych tonu
vyuzivam, kdyz se musim naucit nejakou melodii. Vhodny
vyber zpusobu hrani tonu, u kterych moznost tohohle
vyberu je, znamena opravdu velke usnadneni.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 09.01.2009 13:44:37
San Jose - jen několikrát ?
Uznávám, že je to docela makačka se naučit to
plnohodnotně využívat, je to dlouhodobý proces, sám jsem
teprve na začátku.
Jen připomínám, že kromě již zmíněného C, které lze
zahrát třemi možnými způsoby / 2x fouk, 1x tah s
registrem / se to týká i dalších tónů, které lze zahrát
dvojím způsobem :
tón F /1x tah , 1x fouk s R/, tón Cis /např.4.a5.díra
fouk s R/.
Význam to má kromě již zmíněných laufů také při hraní
ozdob jako nátrylu /rychlá výměna zákl.tónu s horní
sekundou/, mordentu /opačně výměna se spodní sekundou/,
různých druhů trylků , obalů apod.
Člověk se to pak musí doslova naučit to využít na
konkrétním místě na určitém tónu, což je velmi obtížné.
Opraveno 09.01.2009 13:45:51
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 28.12.2008 16:56:51
Ano, asi proto to tak bude. Je fakt, že na chromču hraju
málo, občas sice mi ty dvě C vedle sebe dělají problém,
ale uvědomuju si, že několikrát to i pro mně bylo
výhodné.
|
Honza uživatel 82 příspěvků |
Vloženo 28.12.2008 13:22:13
Petkon ma pravdu, kdyz je nejaky ton na harmonice k
dispozici vicekrat, je to jenom uzitecne. Muzes si tak
najit zpusob, jak ten urcity ton hrat s co nejmene
zmenami smeru vzduchu nebo s co nejmene mackanim a
uvolnovanim cudliku.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 20:44:06
Jasně, možná jsem se neobratně vyvjádřil.
Na 4.dírce je tón C foukaný a s registrem ho lze zahrát
tahaně na téže dírce. Na 5.díře je pak klasicky
foukané.Tzn. celkem 3 možnými způsoby hrané C.
Když budeš např.v F dur, tak využiješ to, že po
"registrovém, tahaném" b můžeš vázaně zahrát
hned sousední C, aniž bys musel skákat na další díru a
měnit směr dechu a registr máš stále zmáčknutý.
Co jsem byl schopen si odposlouchat, tak např.konkrétně
Thielemans toto využívá velmi často.
Opraveno 27.12.2008 20:45:00
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 20:33:36
Myslím, že na 4. dírce bez zmáčknutí registru C
nezahraješ. A úplně stejně je to u Tomba na 4. dírce.
Tombo, upozorňuju, mám nastudované pouze z obrázku
rozložení, nikdy jsem na něj nehrál.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 20:10:59
Máš pravdu, že je to oproti diatonice trochu nezvyk, já
spatřuji výhodu v tom, že můžeš hrát na 4.dírce tón C i
tahaně, což v některých laufech docela využiješ, abys
nemusel mačkat registr nebo měnit směr dechu.
Navíc přece jen bending u tahaných tónů jde o poznání
lépe, ve větším rozsahu jak intonačním tak i zvukovém,
takže na tom tahaném C se pěkně benduje.
Přece jen to C je u C laděné chromatiky docela hojně
používaný tón, jakkoliv nejde přímo mluvit o
důležitějších nebo méně důležitých tónech, zejména u
chromatiky.
Tolik mé skromné zkušenosti, víc výhod jsem zatím
nenašel, chromatiky mám jen 3 a všechny od Hohnera.
Opraveno 27.12.2008 20:14:57
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 20:02:14
Aby jsme se trochu vrátili k tématu. Tombo vs. Hohner.
Jaké vydíte výhody v rozložení tónů u těchto dvou
zmíněných chromatik? Já osobně mám chromatiky pouze od
Hohnera a myslím, že ty dvě C vedle sebe jsou docela
zbytečné. Je to možná tím, že jsem zvyklý z diatoniky,
ale stejně v tom nevidím výhodu. Tombo má jen jedno C,
čímž se dá na stejně "dlouhou" harmoniku zahrát
větší rozsah. Mám na mysli na stejný počet dírek.
|
elflord superharp 484 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 19:52:42
to bolo iba tak vo všeobecnosti:)
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 19:47:57
A to se nějak navzájem vylučuje ? Otázce dost dobře
nerozumím. Možná jsi se jen špatně vyjádřil.
Hraje Thielemans sólově nebo melodie?
Beru harmoniku a snažím se o ní uvažovat komplexně,
po stránce melodické i doprovodné, sólové i doplňkové,
nebo jak se to dá říci.
Ono je také docela obtížně určit, co je nebo už není
melodie.
Vzhledem k tomu, že se bavíme o chromatice, která je asi
ještě víc o melodii než diatonika, tak tam problém
nevidím. Navíc jsme nakousli ty módy, které mají k těm
melodiím dost blízko.
Ale nechci se pouštět do odborných teoretických úvah, už
jsme opravdu někde jinde mimo téma tohoto vlákna.
|
elflord superharp 484 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 15:31:08
zda sa mi to alebo keď s Petkonom diskutujeme tak on skôr
rozmýšľa o harmonike ako nástroji na hranie melódií a ja
ako o sólovom nástroji:)
|
Honza uživatel 82 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 13:50:04
Nu a tahle dorska stupnice se da dobre hrat do blues.
Kdyz se na chrom hraje jen jako na diatoniku, tak bych
jich prirozene mel mit vice, kdybych chtel hrat ve vsech
toninach.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 13:05:51
Měl jsem na mysli zaseknutí z hlediska vývoje a především
v arteficiální hudbě, kde to víceméně skončilo u toho
gregoriánského chorálu, pak už se v evropské hudbě
neobjevuje, pouze jen jako určitou zvláštnost jej
využívali skladatelé moderní hudby 20. století.
To, že je aplikován v jazzu, je spíše záležitost zcela
intuitivní, vycházející ze spontánního hraní jednotlivých
tónů v tomto módu než z jeho provoplánového a
"uvědomělého" použití.
Jeho "obliba" samozřejmě souvisí pouze částečně
s tím, že zní zajímavě, ale především v jeho snadnější
hratelnosti než u klasické mollové tóniny.
Jinak celá dórská stupnice je zajímavá tím, že první
polovina zní jakoby molově, druhá polovina durově,
čili zkrátka dur-mollový pakvil, myšleno nikoliv hanlivě.
Opraveno 27.12.2008 13:09:09
|
elflord superharp 484 příspěvků |
Vloženo 27.12.2008 10:43:02
Prrr, dórsky mód je normálna regulérna mollová stupnica
dokonca ju jazzoví hudobníci uprednostňujú pred natural
minor pre jej zaujímavejší zvuk a je dokonca hranejšia.
preto reč o zaseknutí sa pri gregoriánskom chorály nie je
vôbec na mieste.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 26.12.2008 22:05:52
Aha, dík za vysvětlení. Prakticky se tam tedy hrají úplně
stejné tóny jako u první polohy, bez křížků a béček, bez
použití registru. Takže je to v podstatě z hlediska
vlastního hraní ta nejsnadnější 1.poloha, nepletu-li
se.
Proto mě ten název "3..poloha" zmátl, takhle to
však, uznávám, zní vzletněji.
Když to shrnu, tak vlastně potřebuješ na každou tóninu
chromatiku v té dané tónině? Protože nepředpokládám, že
vystačíš s D dur / ono to vlastně není D dur, dórská
stupnice je takový paskvil mezi dur a mol, který se v
hudbě zasekl někde u gregoriánského chorálu /.
Opraveno 27.12.2008 10:37:24
|
Honza uživatel 82 příspěvků |
Vloženo 26.12.2008 16:32:53
Tak ted uz jsme hodne daleko od puvodniho tematu...
Petkone, kdyz si vezmes C harmoniku a budes hrat ve treti
poloze, tak to bude D, ale pozor, ne durr, ale dorska,
pokud budes od D hrat jako by C-durr stupnici. Timhle
zpusobem se da na chrom hrat uplne skvele a protoze ma
jine rozlozeni tonu, diatonicka hra na ni zni jinak nez
na diatoniku ve treti poloze. Az se priste uvidime, tak
ti to nazorne predvedu. A jeste jednou, vetsina bluesmanu
na chromatiku hraje prave takle.
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 26.12.2008 12:19:55
To Petkon:Ano.Třetí poloha -na Cdurce je to Ddur.Na
Chromčejako na diatonice v praxi znamená(primitivně
řečeno) začít melodii "jakoby"od první dirky do
sebe.Příkladem je Charlie Musselwhiteova úprava známého
standartu "Yesterdays"(zpívala např. Ela
Fidgerald).Doporučuji poslechnout! Je to krásné,snadné a
inspirativní.Zároveň je to i ukázka luxusní hry v
oktávách pomocí jazyka(tongueblockingu)na chromatickou
harmoniku v běžnám Cdur ladění.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 25.12.2008 09:44:30
Honzo, ahoj, trochu nerozumím té 3.poloze, to je jaká
poloha?
V naší terminologii, jak já ji chápu, je 3.poloha tónina
D-dur, tam bys musel hrát u C foukačky ty dva křížky, což
asi nemáš na mysli. Pokud hraješ "nekřížkovou"
diatonickou tóninu, pak je to nejspíše jen normální
běžná 1.poloha C dur, příp.G dur bez onoho fis nebo
nějaká církevní či krkolomná bluesová tónina. Jinak mně
to není příliš jasné.
Pokud hraješ pouze "diatonicky", není pak lepší
používat bluesovou foukačku, u které v tomto případě máš
mnohem větší výrazové možnosti např. bendingu apod. než s
chromatikou ?
Takto máš chromatiku využitou jen z necelých 10 % , což
je docela škoda, ne? Jinak proti hraní blues i na
chromatiku nic nemám, naopak.
Opraveno 25.12.2008 09:47:03
|
Honza uživatel 82 příspěvků |
Vloženo 22.12.2008 18:24:08
Diky za odpoved, Petkone. Jiste, ze na chromatice jsou
vsecky pultony, me jde ale o ten samotny efekt stahovani,
protoze ji posledni dobou pouzivam pouze k diatonickemu
hrani ve treti poloze, jako vetsina bluesmanu.
|
Autor | Příspěvky |